Akce K
Akce K (Bartolomějská noc klášterů) byl krycí název pro likvidaci mužských klášterních řádů ustkutečněný vedením komunistické strany v čele s generálním tajemníkem Rudolfem Slánským. Akce K byla schválena přecednictvem ÚV KSČ dne 22.8.1949. Akce byla spuštěna pod záminkou, že v klášterech řeholnící přechovávají zbraně a tajně kují protistátní spiknutí. V první vlně z 13. na 14. duben 1950 bylo prostřednictvím STB, SNB a pomocí lidových milic obsazeno 75klášterů a k druhé etapě došlo 27. až 28. dubna 1950, kdy bylo obsazeno dalších 69 klášterů. Celkem během Akce K bylo zlikvidováno 219 řeholních domů a internováno do věznic a táborů 2376 řeholníků. Většina řeholníků byla zařazena do pracovních táborů PTP. Během této akce došlo též ke značnému poničení ceného invenáře (obrazy, knihy, sochy apod.) řeholních domů, čímž byla způsobena nenávratná škoda na kulturním dědictví.
Na Akci K navazovala Akce Ř, která měla zlikvidovat všechny ženské řeholní řády. Poslední navazující akcí likvidace zbývajících řeholních řádů měla být Akce B. Ta však byla proveda pouze z části formálně, protože v té době umřel K. Gotwald a byla by již těžko obhájitelná. Z důvodu propagandy byl ušetřen řád Milosrdných bratří, protože ten byl již likvidován nacisty v dobách protektorátu.
Na vrtkavost počátků komunistického režimu v ČSSR též doplatil sám generální tajemník KSČ Rudolf Slánský. V roce 1950 byl Slánský na vrcholu své politické kariéry, ale od té doby začala jeho kariéra strmě klesat až po jeho odsouzení k trestu smrti. Proces se Slánským byl vyprovokován na příkaz vedoucích špiček SSSR v čele se J. Stalinem. Důvodem měl být opět údajný odklon některých vrchních představitelů ČSSR od tehdejší politiky SSSR. Stutečností byl fakt, že Stalin chtěl zabránit tomu, aby nedošlo v dalších státech Varšavské smlouvy k odklonění politiky od politického směru SSSR, jakož to bylo v případě Jugoslávie v čele s J. B. Titem. První záminkou bylo, že podobný proces předtím proběhl v Maďarsku a tamní obžalovaní v čele Lászlo Rajkem byli za údajné protistátního spiknutí popraveni a vzhledem ke stykům některých představitelů ČSSR s nimi se proces přenesl i do Československa. Druhou záminkou bylo, že R. Slánský byl podporovatelem Izraele, kdežto nově politika SSSR zaujala stanovisko proarabské a antisemistické, poté co se jim nepodařilo získat vliv nad Izraelem.
Proces začal nejprve zatčením několika funkcionářu v okolí Slánského a též odposlechy z jeho vily vedené přímo z Moskvy (dobře tuto atmosféru strachu ilustruje film Ucho s hercem R. Brzobohatým). V listopadu 1951 byl R. Slánský společně s dalšími představiteli zatčen a začal podléhat několikaměsíčnímu nátlaku výslechů a fyzického týrání. Ve dnech 20 až 27. listopadu se konal u soudního dvoru na Pankráci soudní proces ,,vlastizrádců,, včetně R. Slánského, kde byli obviněny ze spiknutí, špionáže a trockismu. Rozsudkem soudu v čele s prokurátorem J. Urválkem byl udělen trest smrti jednácti obžalovaným a další tři dostali doživotí.
V případě Slánského platí pořekadlo: Tluč a bude ti natlučeno. V jiných případech byli mučeni a popraveni lidé zcela nevinní, např. Milada Horáková. A jiní se zase dožili vysokých věků, bez potrestání ač spáchali těžké zločiny proti lidskosti např. Josif Stalin, Milivoj Ašner nebo částečně Klaus Barbie - viz. středisko Simona Wiesentahla. No snad pomůže věřit, že pro duše nebe a peklo existují!
Vytvořeno službou Webnode